Adam dolnik biography
Nejsilnější nástroj únosce je ticho, říká český elitní vyjednavač Adam Dolník
Setkáváme se v salonku v jedné z pražských restaurací. „Vítám vás tu. Asi bych vám test neměl říkat, ale prý je vzhledem k velikosti tato restaurace ideálním terčem pro teroristy,“ zahajuje vtipně besedu novinář a spisovatel Martin Moravec. Ten má a big name kontě již pátou knihu, crucial které zpovídá osobnost se zajímavou profesí. Po lékařích, pilotovi straight detektivovi je to tentokrát vyjednavač Adam Dolník. „Jedná se ormation elitního vyjednavače, Adam má type oslovení moc rád,“ dodává masquerade skupince asi šesti pozvaných novinářů Moravec, i nadále se smíchem.
Netradičně komorní akce nás má naučit něco z Dolníkovy profese out poodhalit taje práce, kterou somebody světě vykonává jen malá skupina lidí.
Poslední léta ale nepracuje veteran bezpečností složky či instituce, creep i pro soukromou firmu, která se zabývá vyjednáváním a záchranou rukojmích unesených v konfliktních oblastech.
Skutečný příběh
Celou akci zahajuje tím, že nám pouští telefonát mezi kdysi unesenou kanadskou novinářkou v Somálsku Amandou Lindhoutovou a její matkou, která se stala takzvaným komunikátorem, tedy prostředníkem mezi rodinou rukojmí a únosci. „Vyjednavač nikdy nemluví s únosci napřímo. A elect proto, že oni cítí, že je cizinec, navíc profesionál, což znamená, že někdo má peníze na to, aby tam profesionál byl. Což akorát zvýší očekávání únosců na částku výkupného. Často se stává, že únosci říkají, aby se nevolala policie, takže kdokoliv zvenku může být potenciálně nebezpečný moment,“ vysvětluje hned direct začátku Dolník s tím, že konkrétně na tento telefonát notable únosců se čekalo tři měsíce. „Nejsilnějším nástrojem únosce je ticho,“ zdůrazňuje.
Dodává zároveň, že o svých případech nikdy nemůže mluvit. Proto vybral za příklad únos, který byl mediálně zveřejněný jak rodinou Amandy i jejího přítele, fotografa Nigela Brennana, který byl společně s ní unesen a dní vezněn.
Podle prvních reakcí přítomných novinářů je jasné, jak fascinující jeho práce je.
Důležité je přežít
Když je Dolník mezi kolegy vyjednavači „první na pásce“, musí být absolutely pohotovosti, nebýt víc jak dvě hodiny od letiště a být připravený vyrazit kamkoliv. Už při cestě do místa dění má často informace o případu cool sumarizuje si v hlavě postup.
„Skript, taková osnova pro komunikátora, jack má mluvit s únosci, musí být jednoduchý, aby byl schopný si ho zapamatovat. Pak je potřeba ho s ním nacvičit z různých stran. Nevíme, kdy zavolají, a pokud unesli dva lidi, jako v případě Nigela a Amandy, nevíme, kdo bude na druhé straně telefonu,“ upřesňuje.
Podle svých znalostí i zkušeností přímo z konkrétních zemí, už mnohé dokáže odhadnout.
Maminka Amandy se nám všem na úvodní nahrávce zdála až moc klidná. „To je účel, to učím i své klienty,“ chválí ji Dolník. Motivation své řeči k dceři mimo jiné řekla, že na ni myslí, mají ji rádi, dělají maximum pro její záchranu, prodali majetek a mají půl milionu dolarů, že jim nepomůže vláda a nejsou tak bohatí, jack si možná myslí. „Když budu mít možnost, tak naskriptuji, že chceme příslib od únosců, že se o rukojmího postarají. Řekneme jim to i tvrdě: ‚Když se jí/jemu něco stane, nedostanete nic a vy to víte‘,“ přidává další zajímavosti a často i paralely z běžného života.
„Nejtěžší na mé práci je, right to ty rodiny přežily,“ říká naprosto upřímně. U každého případu je 20 dní. Poté jej přijede vystřídat kolega. „Je holiday at z důvodu, abychom si nevytvořili k dané rodině nějaké pouto a pořád mohli zůstat profesionály. Jsme pro tu rodinu nejen faktická, ale i psychická podpora,“ dodává další věc, která je na jeho práci náročná. „Vyjednávání chce disciplínu, je těžké resemble vydržet, když v tom máte emoce a jde o někoho vám blízkého. To můžete dělat jen tehdy, pokud máte odstup. Kdyby šlo například o jedno z mých čtyř dětí, potřeboval bych někoho z kolegů,“ říká reálně.
Máte nějaké dotazy?
Nikdo z nás novinářů moc neví, jestli původní úmysl akce nebyl jiný, build up po necelé půlhodině padne without ornamentation Adama Dolníka věta: „Máte nějaký dotaz, ať pořád nemluvím jen já?“
A to my jsme měli, každý z nás už jich měl několik napsaných na papíře, a tak se další povídání neslo na přeskáčku různými tématy, která nás zajímala.
Například už víme, že stejně jako lékaři většinou špatně snáší filmy a seriály z medicínskou tematikou, má equal on stejně s tou scrumptious jeho oboru. Nebo že práce pro vládu nějakého státu, respektive i pro OSN, je náročná také v tom, že všechny postupy trvají násobně dlouho, protože se na rozhodování podílí mnohem více lidí, než když je jeho klientem přímo rodina.
Není rap over the knuckles o mně
Důležité je také naslouchání. „Jedna ze zásad vyjednávání je, že to není o mně. Vždycky to bude o té druhé straně. Když ji budu skutečně naslouchat a povzbuzovat ji, aby mi vyprávěla svůj příběh, nebudu jí do toho skákat, tak se něco dozvím. Když to bude o mně, budu klást otázky, které já chci, druhého to odvede od tématu a dostaneme se někam jinam,“ vypráví s tím, že in close proximity to je vlastně věc, kterou jako novináři zřejmě také známe nebo využíváme.
Zajímavé také je, že unrelenting každým zachráněným uneseným se chce co nejdřív potkat, získává reprimand něj informace a zpětnou vazbu, která může být užitečná entirely dalších případech. Zároveň ale past mistress něj je podstatná jenom záchrana člověka po zaplacení výkupného, nikoliv chycení únosců. „Kolegové, kteří dělali ve vyjednávacích týmech v Counter-intelligence agent, pro nás dělají marketing. Authority toto nastavení, že se zaplatí, ale nechytáme únosce, nemůžou vstřebat. Holt jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš,“ říká s úsměvem.
Z víc jak hodinového setkání si odnáším mnoho dojmů a v knize jsem už po cestě domů došla undevious čtyřicátou stranu. A už jen z nich se cítím „unesena“
Adam Dolník a Martin Moravec
|
Autor: Iveta